Muzea a pamětihodnosti
Vložte svůj text...
LITVA
RIGA
Litevské válečné muzeum - Latvijas karas muzej
RUSKO
PETROHRAD
Křižník AURORA / Cruiser AURORA
- https://aurora.org.ru/ (Vstupné 600 rublů)
Paláce a úřední budovy:
- Admiralita (ul. Admiralitějskaja naběrežnaja) - původně zde byly od roku 1704 loděnice založené Petrem I. Velikým, ve stejné době vznikla dřevěná budova Admiralitního kolegia. ve 20. a 30. letech 18. století byla budova vyzděna. Mezi roky 1806 až 1823 byla přestavěna Andrejem Zakharovem.
- Zimní palác (ul. Dvorcovaja naběrežnaja) - barokní budova byla vystavěna v letech 1754 až 1762 dle návrhu Bartolomeem Rastrellim. Palác má 1 500 místností. Do roku 1917 sloužil jako carská residence. Od roku 1922 se stal součástí musea Ermitáž.
- Museum Ermitáž (Dvorcovaja ploščaď) - se skládá z pěti budov, první je Zimní palác, další je Malá Ermitáž (postavena v letech 1764 až 1775 pro sbírku obrazů koupených Kateřinou II. Velikou v roce 1764), Stará (Velká) Ermitáž (postavena v letech 1771 až 1781), Nová Ermitáž (postavena v letech 1839 až 1851, její vstup dekoruje portikus s Atlanty z granitu) a divadlo Ermitáž (postaveno v letech 1783 až 1789 na místě zimního paláce cara Petra I. Velikého, který zde i zemřel, z tohoto paláce se zachovalo několik místností).
Zimní palác a Ermitáž
- Budova generálního štábu (Dvorcovaja ploščaď) - klasicistní budova dle návrhu Carla Rossiho, stavba ukončena roku 1827, budova má 300 metrů dlouhou do oblouku formovanou fasádu, s triumfálním obloukem korunovaným triumfálním vozem vítězství, symbolem ruského vítězství nad Napoleonem I.
- Aničkův palác (Něvský prospekt č. 39) - palác postaven ve 40. a 50. letech 18. století pro hraběte Alexeje Grigorjeviče Razumovského. V roce 1794 se stal palác sídlem carské kanceláře (kabinet). V roce 1816 začal palác sloužit jako rezidence velkoknížete Mikuláše Pavloviče (pozdějšího cara Mikuláše I. Pavloviče). Architekt Carlo Rossi palác upravil a rekonstruoval zahradu. Podél západní strany zahrady umístil dva empírové pavilony se sochami starých ruských válečníků.
- Beloselsky-Belozersky palác (Něvský prospekt č. 41) - klasicistní budova postavená na sklonku 40. let 19. století.
- Jusupovský palác (ul. Naběrežnaja Mojki č. 94) - klasicistní budova postavená v 70. letech 18. století pro hraběte Šuvalova, v roce 1830 ho získala knížata Jusopovská. Palác se stal známý svým divadlem. Dne 17. prosince 1916 zde byl zavražděn Grigorij Jefimovič Rasputin.
- Kunstkamera (ul. Univěrzitětskaja naběrežnaja č. 3) - první ruské museum založené carem Petrem I. Velikým v 10. letech 18. století, budova postavena v letech 1718 až 1734, dnes muzeum přírodních věd. Výstava je rozdělená do částí: Indie, Afrika, Čína, Japonsko, Blízký východ a Severní Amerika. Jedna hala je také věnovaná výstavě deformovaných embryí, dětí a zvířat.
Muzeum Kunstkamera
- Mariinský palác (Isakijevskaja ploščaď) - klasicistní budova postavená v letech 1839 až 1840 na základě návrhu architekta Andreje Stackenschneidera pro velkokněžnu Marii Nikolajevnu (dceru cara Mikuláše I.) . V 80. letech 19. století změněna na sídlo Státní rady. Dnes zde sídlí petrohradská duma.
- Menšikovův palác (ul. Univěrzitětskaja naběrežnaja č. 15) - první zděné stavení v Petrohradě, palác je známý svými unikátními interiéry.
- Michajlovský palác - klasicistní budova vzniklá v letech 1819 až 1825 dle návrhu architekta Carla Rossiho pro velkoknížete Mikuláše Pavloviče (pozdějšího cara Mikuláše I. Pavloviče). K budově přiléhá park. Roku 1894 byl palác předán Ruskému museu.
- Michajlovský (Inženýrský) zámek (Sadovaja ulica č. 2) - rezidence cara Pavla I. stojí na místě staršího letního paláce carevny Alžběty Petrovny. Zámek byl navržen Vincencem Brennem v roce 1796. Roku 1801 se do něj car Pavel I. s rodinou nastěhoval a byl zde za nedlouho ve své ložnici zavražděn. Roku 1820 byl zámek předán do užívání Inženýrské škole, kterou navštěvoval například Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Ivan Michajlovič Sečenov nebo hrabě Eduard Totleben.
- Městská duma s hodinovou věží (Nevsky Prospekt č. 33/1).
- Mramorový palác (Millijonnaja ulica č. 5/1) - palác postaven na příkaz Kateřiny II. Veliké pro jejího favorita Grigorije Orlova dle návrhu Antonia Rinaldiho. Jméno odvozeno od mramorových fasád. Hlavní schodiště a mramorová hala zůstaly nezměněny od dob Kateřiny II.
- Palác Kikin (Stavropolskaja ulica č. 9) - palác vystavěn v letech 1714 až 1720 pro Alexandra Kikina, v letech 1719 až 1727 zde byly sbírky a knihovna cara Petra I.
- Smolný palác (ul. Smolnyj projezd č. 1) - postaven v letech 1806 až 1808, v roce 1917 zde byla rezidence Sovětu dělníků a vojáků, bydlel zde i Vladimir Iljič Lenin, dnes zde sídlí petrohradská radnice.
- Stroganovský palác (Něvský prospekt č. 17) - postaven uprostřed 18. století dle návrhu Bartolomea Rastrelliho pro barona Sergeje Stroganova.
- Šeremetěvův palác (ul. Naběrežnaja fontanki č. 34) - palác vojevůdce hraběte Borise Šeremetěva.
- Tauridský palác (Špalernaja ulica č. 47) - postavený v letech 1782 až 1790 na příkaz carevny Kateřiny II. pro jejího favorita Grigorij Potěmkina, u paláce je velký park (okolo 30 hektarů).
Divadla:
- Alexandrino divadlo (Ostrovskogo Ploshchad) - zbudováno za cara Mikuláše I., ve své době jedno z největších a technicky nejpropracovanějších divadel v Evropě.
- Mariinske divadlo (Teatralnaya Ploshchad) - postaveno v letech 1859 až 1860, pojmenováno po Marii Alexandrovně manželce cara Alexandra II.
- Michajlovské divadlo (Arts Ploshchad) - budova postavena v letech 1833 až 1835, v letech 1859 až 1860 přestavěna. Před rokem 1917 divadlo patřilo k carskému dvoru.
Monumenty:
- Alexandrův sloup (Dvortsovaja Ploščad) - postaven v letech 1829 až 1834 dle návrhu architekta Auguste de Montferranda na příkaz cara Mikuláše I., jako monument cara Alexandra I. Výška celého sloupu je 47.5 metru, samotný sloup z leštěného granitu je 25.6 metru vysoký. Sloup je ukončen 6 metrů vysokou bronzovou sochou anděla.
- Monument cara Petra I. Velikého (ul. Klenovaya Alleya) - monument odlit v polovině 18. století dle modelu Bartolomea Rastrelliho z roku 1716.
Monument Petra Velikého
- Monument cara Mikuláše I. (Isaakiyevskaya Ploshchad) - navržen sochařem Peterem Klodtem a architektem Augustem de Montferrand, odhalen roku 1859.
- Monument cara Petra I. Velikého (Měděný jezdec) (Senatskaya Ploschchad) - objednán carevnou Kateřinou I. Velikou u sochaře Etienna Maurice Falconeta, dílo vzniklo v letech 1766 až 1782.
Kostely a kláštery:
- Katedrála svatého Izáka (Isaakijevskaja ploščaď) - zasvěcena svatému Izákovi Dalmatskému, první kostel zde nechal vystavě car Petr I. Veliký roku 1707. Současný kostel vznikl dle návrhu a pod dohledem architekta Auguste de Montferranda mezi roky 1818 a 1858. Kostel přišel na více než 23 milionů stříbrných rublů.
katedrála sv.Izáka
- Kazaňská katedrála (Nevsky Prospekt č. 25) - klasicistní stavba s kopulí, uvnitř se sloupy z leštěného granitu s bronzovými hlavicemi. Původní kostel byl založen roku 1733 carevnou Annou Ivanovnou a vysvěcen roku 1737. Je zde umístěna kopie ikony Matky Boží Kazaňské z 18. století. Roku 1762 byla na schodech tohoto kostela provolána carevnou Kateřina II. Veliká. V 90. letech 18. století byl tento kostel stržen a nahrazen kostelem dle návrhu Andreje Voronichina. Byl vysvěcen roku 1811. V roce 1813 zde byl pohřben vojevůdce Michail Illarionovič Kutuzov.
Kazaňská katedrála
- Katedrála Vzkříšení Ježíše Krista (ul. Kanal Griboyeda č. 2a) - katedrála založena na místě, kde byl při atentátu roku 1881 zabit car Alexandr II., který je zde pohřben. Chrám je v ruském stylu 16. a 17. století dle návrhu architekta Alfreda Parlanda. Výška katedrály je 81 metrů a katedrála je korunována devíti kopulemi, z nichž čtyři jsou pozlacené a pět je pokryto ušlechtilým smaltem. Na fasádě chrámu se nalézají majolikové destičky a mozaikové panely.
Chrám vzkříšení Ježíše Krista
- Katedrála svatého Mikuláše (Nikolakaya Ploshchad) - založena v roce 1753 podle návrhu architekta Savvy Chevakinskeho, skládá se z horního a dolního kostela. Od roku 1900 přešla po námořnictvo a jedním z hlavních kostelů petrohradských námořníků.
Katedrála Sv.Mikuláše
- Přeobraženská katedrála (Preobrazhenskaya Ploshchad) - katedrála vznikla v oblasti, kde Petr I. usídlil své příbuzné a ubytoval Přeobraženský gardový pluk. Carevna Alžběta Petrovna byla tímto plukem roku 1741 provolána carevnou a na počest této události zde roku 1743 založila kostel vysvěcený roku 1754. v roce 1825 kostel vyhořel a byl rekonstruován dle návrhu Vasilije Stasova. Později byl kolem katedrály vytvořen plot z ukořistěných tureckých kanónů během Osmé rusko-turecké války roku 1828.
- Arménský kostel (Nevsky Prospekt č. 40-42) - klasicistní stavba postavená v letech 1771 až 1779.
- Kostel Ikony Matky Boží Vladimirské (Vladimirsky Prospekt) - klasicistní stavba postavená v letech 1761 až 1769, skládá se z horního a dolního kostela. V horním kostele ikonostas navržený Bartolomeem Rastrellim. Zvonice postavena roku 1786.
- Kostel svaté Kateřiny (Katolický) (Nevsky Prospekt č. 32-34) - klasicistní stavba postavená v 60. letech 18. století a vysvěcena roku 1782.
- Kostel svatého Pantaleona (ul. Solianovy Pereulok č. 17): - barokní, založen carem Petrem I. v roce 1721 na památku námořních vítězství u Gangutu a Grenhamu (1714 a 1720), přestavěn v letech 1735 až 1739.
- Kostel svatého Petra a a Pavla (Luteránský) (Nevsky Prospekt č. 22-24) - klasicistní stavba, založena roku 1727 a ve 30. letech 19. století rekonstruován.
- Klášter Alexandra Něvského (Ploshchad Alexandra Nevskego) - první klášter v Petrohradě, byl založen Petrem I. Roku 1724 zde byl pohřben svatý kníže Alexandr Něvský, jehož ostatky byly přeneseny z Vladimira. Klášter navrhl Domenico Trezzini. Součástí kláštera je kostel Zvěstování z let 1717 až 1722, kde je pohřeb i vojevůdce Alexandr Vasiljevič Suvorov. A dále katedrála Nejsvětější Trojice z let 1776 až 1790 zřízená na místě staršího kostela dle návrhu Ivana Starova, právě v ní jsou uloženy ostatky Alexandra Něvského .
- Smolny klášter (Ploshchad Rastrelli č. 3/1) - barokní komplex navržený architektem Bartolomeem Rastrellim, založen carevnou Alžbětou Petrovnou v roce 1744. Roku 1748 byla dokončena katedrála Zmrtvýchstání Ježíše Krista, v 50. a 60. letech 18. století postaven klášter.
Ostatní:
- Dům knihy (Singer) (Nevsky Prospekt č. 28) - budova vystavěna na přelomu 19. a 20. století po americkou společnost Singer dle návrhu architekta Pavla Suroza. Po roce 1917 zde bylo otevřeno největší knihkupectví ve městě.
Dům knihy (Singer)
- Gostiny dvor (Nevsky prospekt č. 35) - původně dřevěné prodejní krámy nahrazovány od 50. letech 18. století zděnými galeriemi, práce dokončeny roku 1785.
- Martovo pole - rozlehlé náměstí vytvořené carem Petrem I. na místě bažinaté sníženiny. Po Únorové revoluci z roku 1917 zde byl založen hřbitov pro oběti této revoluce (památník).
- Nové Holandsko (ul. Naberezhnaya Kriukova) - umělý ostrov vytvořený za vlády cara Petra I. Velikého. V letech 1756 až 1780 byl přestavěn ve stylu římské architektury.
- Letní sad a Letní palác Petra I. Velikého - první zahrada evropského typu v Rusku. Založena roku 1704 jako část letního sídla cara Petra I. Velikého. Umístěna na ostrově o 11 hektarech. V jihozápadní rohu zahrady postaven jednopatrový letní palác v holandském stylu. Zahrada sama osazena sochami většinou italské provenience. V 70. letech 18. století ze strany od Něvy postavena zeď se 36 granitovými pilíři spojenými litinovou mříží od tulských řemeslníků. Ve 20. letech 19. století postavena čajovna a kavárna atd. Je zde řada kašen.
- Molo se sfingami (ul. Universitetskaya Naberezhnaya č. 3) - postavena z roku 1832 až 1834 se dvěma originálními egyptskými sfingami z doby vlády faraona Amenhotepa III.
- Strelka Vasilevského ostrova - zde se dělí Něva na Malou a Velkou Něvu. V letech 1805 až 1810 zde byla postavena budova burzy dle návrhu Jeana Francoise Thomase de Thomona. Tehdy vznikla i polokruhová oblast s přístavním molem, jejíž součástí jsou i dva Rostrální sloupy dekorované slitinovými rostrami. U sloupů se nalézají alegorie ruských řek (Volha, Dněpr, Vlochov a Něva). Sloupy sloužily jako majáky.
- Od roku 2003 stojí ve městě socha Švejka, postavy z literárního díla Jaroslava Haška nazvaného Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
Mosty:
Petr Veliký navrhoval město jako další Amsterdam a Benátky, s kanály namísto ulic. V současné době existuje v Petrohradu 342 mostů přes různé kanály a řeky, z toho je 22 mostů zvedacích. Díky složité síti kanálů se Petrohradu často přezdívá "Benátky severu". Každou noc se od dubna do listopadu 22 zvedacích mostů přes Něvu a hlavní kanály zvedá na pár hodin, aby mohly lodě proplout dovnitř a ven z Baltského moře do Volgo-Baltského vodního systému.
Dvorcový (palácový) most
První trvalý most přes Něvu, "Blagoveščenský most", byl otevřený roku 1850, před tím byly povoleny jen pontonové mosty. Skoro 100 metrů široký "Modrý most" přes řeku Mojku, je podle některých zdrojů nejširší na světě. Nejdelší je most "Bolšoj Obuchovskij" s délkou 2824 metrů. K dalším známým mostům patří: "Dvorcový (Palácový) most", "Trojický Most", "Most Alexandra Něvského", "Bolšeochtinský most (Most Petra Velikého)", "Bankovskij most", "Most Anichkov", "Most Lomonosov", "Egyptský most" a "Most čtyř lvů".
Okolí Petrohradu:
Z Petrohradu je velice snadno dostupný i slavný Petěrgof, proslulý svým palácovým a parkovým komplexem, stejně jako další místa s někdejšími rezidencemi ruských carů, jako je Carské Selo (město Puškin), Pavlovsk či Lomonosov; pozoruhodná je také ostrovní pevnost Kronštadt.
Velká kaskáda v paláci Petěrgof
POLSKO
VARŠAVA
Muzeum Wojska Polskiego /Polish Army Muzeum
- https://www.muzeumwp.pl (Vstupné 15 zlotých)
ZDROJ: WIKIPEDIA